Zápis prvňáčků

První únorovou středu jsme mezi námi přivítali tři budoucí školáky. Kuchtíci ve družině předem upekli buchtu a postarali se o občerstvení, dvě Pipi punčochaté ze čtvrté třídy doprovázely děti budovou a ve třech třídách je čekaly úkoly, při jejichž plnění děti ukazovaly, kolik toho už umí. Kromě základních matematických představ a schopnosti kreslení a počátečního psaní děti opravovaly chyby v pohádce, kterou naše Pipi úplně popletla, zkoušely zavázat její boty a skládaly obrázek na naší dotykové obrazovce. Samozřejmě že recitovaly i předem připravené básničky - jedna z nich byla tak dlouhá a hezká, že vás o ni nemůžeme připravit:

Jak šli bratři pro kládu

Jeden sedlák měl tři syny,
nebáli se žádné dřiny.
"Kubo, dojdi pro kládu!"
Kuba kývl: "Tak já jdu."
Šlapal, šlapal, přišel k lesu:
"Já tu kládu neunesu!"
Posadil se, vzdychl: "Ech,
co mám dělat? Je to pech!"
Kuba nejde... Co se děje?
"Matěji, běž pro kládu!"

Matěj kývl: "Tak já jdu."
Šlapal, šlapal, přišel k lesu:
"Já ji taky neunesu!"
Posadil se, vzdychl: "Ech..."
Kuba dodal: "Je to pech!"
Matěj nejde... To je doba -
ztratili se v lese oba!
"Honzo, dojdi pro kládu!"
Honza kývl: "Tak já jdu."
Šlapal, šlapal, přišel k lesu:

"Sám tu kládu neunesu.
Na jednoho je to moc-
pospěšte mi na pomoc!
Chopte se té klády, bratři,
ve třech máme sílu za tři!"
Už se kláda nakládá:
"Hej rup! Šup s ní na záda!"
Už ji nesou svižným krokem
polní cestou za potokem,
nesou kládu z javora
rovnou domů do dvora.

11.2.2013, Lenka Karpfová , 2012-13