Aktuality základní školy

Noc s Andersenem 2014

img_7680

V pátek 4.4.2014 jsme měli Noc s Andersenem. Když jsme přišli do školy, tak jsme chvilku čekali, než se tam vše připravilo, a pak jsme dostali takové kartičky, kde byla naše fotka a podpis, dále (ale to až potom) otisk palce a dechová zkouška. Jakmile se tohle zařídilo, mohli jsme jít do družiny, kde nám četl Komisař Vrťapka. Dále jsme hráli jednu hru, že musíme uhodnout, co je to za postavu z komiksu. A následovně tam přišla policie a udělala nám tedy tu dechovou zkoušku a ten otisk. Na závěr první části podvečera jsme řešili případ, že paní učitelce někdo ukradl peníze a my jsme to museli vyřešit. Udělali se dokonce falešné otisky na okně atd…. Nejdříve jsme podezřívali Mikuláše (Karpfa), ale dozvěděli jsme se, že ten otisk na okně patřil jednomu z policistů. Samozřejmě to bylo udělané jako sranda pro děti, nebylo to opravdové. Po tomto skoro nevyřešitelném ,ale nakonec zvládnutém, případu jsme se šli najíst. No vlastně nejdříve jsme museli uvařit. Někdo dělal tousty, někdo zase muffiny, někdo krájel zeleninu a někdo přichystával stoly. Tousty se dělali 45 minut. Pak jsme se tedy hodně najedli, ale asi za hodinu jsme někteří šli ještě jednou. Hodně jsme se nadlábli. Po jídle bylo ještě další čtení- to nám četla paní Berková. Už se stmívalo. Když se už vážně setmělo, hráli jsme jako pokaždé takovou tu hru se stezkou odvahy. Hodně dětí se bálo, i hodně páťáků. Zato druháci se skoro nebáli. Bylo to naruby J. V té hře šlo o to, že vy jste v několika, myslím, že v 10 nebo 12 místnostech, museli posbírat indície. Když jste je posbírali, museli jste z toho složit nějakou TAJENKU a podle toho najít „tu“ knížku, která má na určité stránce jeden papír, ten jste donesli k drakovi a dostali jste pohled s Vrťapkou. Když jsme hru dohráli, tak jsme si už šli lehnout a přečetli nám dvě pohádky. Jednu četl Matěj Berka a druhou četl Petr Onderčo. Když to potom dočetli, tak malí, nebo ti, co se nebáli (bylo jich docela málo), šli do třídy paní učitelky Dobiasové číst „ZUBY NEHTY“. Ti, co šli číst tu docela strašidelnou knížku, šli spát asi tak nějak ve 4 ráno. Noc byla fajn. Hodně z nás u toho čtení usnulo třeba 5x (to už je co říct). Ráno jsme vstávali, nasnídali jsme se, zabalili si a šli domů. BYLO TO SUPER! VĚŘÍM, ŽE SI TO TAM KAŽDÝ NÁRAMNĚ UŽIL.

Jan Kovařík , žák 5. ročníku

Na noc s Andersenem jsem se těšila. Když jsem přišla s Verčou do školy, nikdo tam ještě nebyl. Teda paní Kollertová, ta nám dala pytel cukru, abychom ho odnesly. My jsme si vzaly z toho pytle jednu velkou hroudu a jedli jsme ji. Poté se scházeli další a další děti. Pustili nás do šatny a nahoru odnést si batohy. Potom jsme čekali v řadě na průkazky, které rozdával Vrťapka. Vlastně můj táta. Něco nám přečetl a začala se hrát hra. Já měla popisovat Barbánka, ale nevěděla jsem, jak vypadá, Tak jsem řekla, že je černobílý. Ve skutečnosti je ale žlutý. Potom přišli policisti. V jedné třídě byl prý nějaký lupič, ale bylo to jenom jako. Já jsem měla namalovat místo činu. Moc se mi to nepovedlo. Jo dávali nám ještě před tím dýchnout, kolik máme v sobě alkoholu. Já jsem měla nula (a brali nám i otisky palce). Potom jsme dělali večeři. My jsme měli na starost tousty. Moc mě to nebavilo. Bylo to pořád to stejný. Namazat, položit, položit, položit a znova namazat. Když to měli všichni hotové, šlo se na večeři. Byla dobrá. Potom přišla moje mamka, četla nám pohádku. A pak to přišlo, konečně byl čas na noční hru. Chodili jsme k různým stanovištím. Na jednom z nich jsme museli „ šahat“ na červy. Většinou nám na různých stanovištích zhasla svíčka. A když jsme šli na balkon, tak nám byla zima, protože jsme museli čekat. Paní Dobiasová totiž musela rovnat dalekohled. Tak abychom nezmrzly, začaly jsme s Bárou cvičit, byla to zábava. Když jsme měli všechna stanoviště za sebou, tak jsme šli za paní Kollertovou a ta nám řekla, co máme hledat. Ani to moc dlouho netrvalo a měli jsme to najitý. Pak už jsme šli jenom na půdu za drakem. Tam jsem se trošku bála, protože tam byla tma. Potom jsme si rozdělali karimatky a spacáky, zalezli jsme si do nich a přišel můj brácha Matěj. Četl nám pohádku a hodně dětí uslo. Pak nám četl Verčin táta Petr. A ti, kteří vydrželi a neusli, šli na Rakvičkárnu. Rakvičky se hned snědly a četlo se. Docela jsem se bála. A když to bylo jednou moc strašidelný, tak jsem se šla do kuchyně s Háňou, Kouříkem a Anežkou najíst. Pak se ještě četlo a šla jsem spát. Ráno mě vzbudili kluci, kteří šli spát brzo. Potom jsme snídali, balili a odcházeli domů.

Vendula Berková, žákyně 5. ročníku

V pátek 4.4. jsme měli ve škole noc s Andersenem. Jenže já jsem měl do 18:00 hasičák a protože noc s Andersenem začínala už 17:00, tak jsem přišel o hodinu pozdě. První, co se dělo, bylo ,že mi udělali průkazku, na které bylo jméno: příjmení: fotka: otisk prstu: Potom k nám přišli policajti a ukázali postup vyšetřování. Jakmile odešli, začala „noční hra“. Celkem bylo 10 úkolů. Když jsme úkol splnili, tak jsme se dozvěděli „indície“ a ty pak navazovali na jednu věc nebo osobu. „Indície“ byly třeba: hůl a raneček, pec, lenost. A osoba byla: český Honza. Když „noční hra“ skončila, byla pohádka na dobrou noc. Pro ty starší byla „rakvičkárna“ (to jedna učitelka čte strašidelný příběhy). Ráno začala „mela“, všichni rychle balili, pospíchali a byla snídaně (pod čímž si představte stůl plný buchet a sušenek, což si všichni bez odmítání vzali).

Mikuláš Karpf, žák 5.ročníku

Fotogalerie k článku

9.4.2014, Irena Dobiasová , 2013-14

Zpět